Včelařská konference

Má někdo zkušenosti s používáním medné nebo zásobní komory. U včelaření s těmito komorami se rozšiřuje v podstatě dvěma způsoby. Buď se přidávaný nástavek podstavuje pod tuto komoru, nebo nad tuto komoru. V současné době mám téměř plné medníky, ale ještě nezavíčkované. Přitom med je nanesen i v plodišti a omezuje matku v kladení. Zvažuji dnes nasadit u některých včelstev nástavek ještě prázdných souší nad medník (jako že je to medná komora). Představuji si, že včely sladinu(med) přenesou ze spodních nástavků do takto přidaného nástavku. Včely budou mít po dobu ochlazení co dělat a dole se uvolní pro kladení matkou. Je to úvaha správná? H.

vrátit, nesnižovat na 3N.

Ahoj Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 9. 5. 2014 23:08:11

Předmět: medníky


"Přátelé, mám dilema,které rozhodně nemívám každý rok.Po prvním máji jsem
měl

natolik plné medníky a hlavně také silná včelstva, že jsem se rozhodl

podsadit další.Vzhledem k tomu, že jsem včelstva rozšiřoval přímo překotně

(převěšováním 24*39) mezistěnami i stavebními rámky mám nyní v mednících dvě

třetiny více nebo méně zavíčkovaného medu , zbytek převážně na panenských

souších,ještě neúplný,nevyzrálý.Tedy zřejmě pro mne nejlépe,odebírat k

vytočení ty zavíčkované.Souše jsem již spotřeboval do jedné, takže co teď.U

včelstev o které se jedná jsem na čtyřech nástavcích (2+2) Ty přidané, druhé

odshora byly nazebrovány soušemi s mezistěnami.Podle cvrkotu u oček a síly

včelstev předpokládám, že by mohly být MS již víceméně vystavěny a jistě i

nějaká sladina již tam bude.Ale nyní,odtočím řekněme 6 plástů z horního

medníku.Vrátit je tam s tím, že vlastně budu mít dva nedonošené medníky a

včelám zbytečně roztříštím prostor pro snůšku? Ale vzhledem k jejich síle

(obsazují plně nyní 4 nástavky) -když je srazím do třech tak si říkám o

vyrojení.Leč jabloně a javory u nás dokvétají a bude snůšková přestávka.

Takže vrátit nebo nevrátit (Hamlet snad choval včely) .Sám si říkám, že

vrátit, protože co s těmi zbývajícími nedodělky a vytočené souše jistě zase

natáhnou včely nahoru - ale rád bych slyšel váš názor.Zejména také proto, že

z jednoho tohoto včelstva s mimořádně dobrými vlastnostmi bych chtěl založit

serii. A pak bych také rád přeléčil po vytočení KM, jenže takto vlastně

pořád budu převěšovat a pořád vytáčet - trochu přeháním ale s KM to asi

nepůjde.Takže co vy na to?

Děkuji za názory, Ivo Dragoun, 8 včelstev 39*24, králicko 560 m/n.m.

P.S.Takto malovčelařím již mnoho let, každý rok poctivě sleduji medonosné

rostliny,nálet včel na ně, časovou posloupnost, atd.Za těch mnohoé a mnoho

let jsem ještě neviděl na šeříku ani včelu.Teprvě včera,mohutný keř

nešlechtěného fialového šeříku doslova hučel.Tak nevím, buď jsem se celá ta

léta špatně díval anebo se s tou přírodou opravdu něco děje."

Kdyz sleduju predpoved na tyden,jsem rad,ze mam med v nadobach,roje vracene do materaku,preletaky plne vcel a spoustu mista v prekopanych plodistich a horni medniky plne medu k vickovani..Tyden ma byt chladno a destivo,po otepleni to bude u spousty vcelaru impozantni podivana...Dalsi kolega dnes priznal nezvladatelnou rojovku na celem stanovisti..Repku chladno o tyden natahne,svazenka roste pred ocima,maliny a struziny maji zdravou barvu...JosPr

U nas na šeřík létají každy rok. Vysočina Jihlavsko. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 10. 5. 2014 19:22:07

Předmět: Re: medníky


"Já myslím, že jsme na tom tak všichni, alepoň já jo. Za 50 let takovou

snůšku pamatuji jen jednou.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 10. 5. 2014 8:08:11

Předmět: medníky



"Přátelé, mám dilema,které rozhodně nemívám každý rok.Po prvním máji jsem

měl

natolik plné medníky a hlavně také silná včelstva, že jsem se rozhodl

podsadit další.Vzhledem k tomu, že jsem včelstva rozšiřoval přímo překotně

(převěšováním 24*39) mezistěnami i stavebními rámky mám nyní v mednících dvě

třetiny více nebo méně zavíčkovaného medu , zbytek převážně na panenských

souších,ještě neúplný,nevyzrálý.Tedy zřejmě pro mne nejlépe,odebírat k

vytočení ty zavíčkované.Souše jsem již spotřeboval do jedné, takže co teď.U

včelstev o které se jedná jsem na čtyřech nástavcích (2+2) Ty přidané, druhé

odshora byly nazebrovány soušemi s mezistěnami.Podle cvrkotu u oček a síly

včelstev předpokládám, že by mohly být MS již víceméně vystavěny a jistě i

nějaká sladina již tam bude.Ale nyní,odtočím řekněme 6 plástů z horního

medníku.Vrátit je tam s tím, že vlastně budu mít dva nedonošené medníky a

včelám zbytečně roztříštím prostor pro snůšku? Ale vzhledem k jejich síle

(obsazují plně nyní 4 nástavky) -když je srazím do třech tak si říkám o

vyrojení.Leč jabloně a javory u nás dokvétají a bude snůšková přestávka.

Takže vrátit nebo nevrátit (Hamlet snad choval včely) .Sám si říkám, že

vrátit, protože co s těmi zbývajícími nedodělky a vytočené souše jistě zase

natáhnou včely nahoru - ale rád bych slyšel váš názor.Zejména také proto, že

z jednoho tohoto včelstva s mimořádně dobrými vlastnostmi bych chtěl založit

serii. A pak bych také rád přeléčil po vytočení KM, jenže takto vlastně

pořád budu převěšovat a pořád vytáčet - trochu přeháním ale s KM to asi

nepůjde.Takže co vy na to?

Děkuji za názory, Ivo Dragoun, 8 včelstev 39*24, králicko 560 m/n.m.

P.S.Takto malovčelařím již mnoho let, každý rok poctivě sleduji medonosné

rostliny,nálet včel na ně, časovou posloupnost, atd.Za těch mnohoé a mnoho

let jsem ještě neviděl na šeříku ani včelu.Teprvě včera,mohutný keř

nešlechtěného fialového šeříku doslova hučel.Tak nevím, buď jsem se celá ta

léta špatně díval anebo se s tou přírodou opravdu něco děje.""

Letos si zavcelarime teda paradne...JosPr
---
To u nás asi jen přo likvidaci rojovky. Většinou chladno a přes velké plochy řepky v doletu nic moc.
Prostě tady chybí 5°C.

Karel

Konec to nebere...Nebere,mam vytoceno kolem 30 kg na vcely a z plodisk jsem vytahal dalsich 20 na zavickovani do medniku,a to repka pokvete nejmin tyden,zatim 3 poradne roje z 30 vcelstev,v tu samou dobu,zatmeni slunce na 10 minut.U nekoho cele stanoviste v rojovce! A lita to vesele pres moje stanoviste k lesu.Letos si zavcelarime teda paradne...JosPr

Nevím naco udržujete včelohrady, vybrat, vytáhnout med, stáhnout na letos postavené mezistěny, oslabit vybíhající plod a nachystat na druhový akát co začal dnes kvést. Nevím jak včelaříte, ale takto by to mělo vypadat. _gp_
.........
(e-mailem) --- 10. 5. 2014
Re: mednĂ­ky (64296)

Já myslím, že jsme na tom tak všichni, alepoň já jo. Za 50 let takovou
snůšku pamatuji jen jednou.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 10. 5. 2014 8:08:11
Předmět: medníky

"Přátelé, mám dilema,které rozhodně nemívám každý rok.Po prvním máji jsem
měl
natolik plné medníky a hlavně také silná včelstva, že jsem se rozhodl
podsadit další.Vzhledem k tomu, že jsem včelstva rozšiřoval přímo překotně
(převěšováním 24*39) mezistěnami i stavebními rámky mám nyní v mednících dvě
třetiny více nebo méně zavíčkovaného medu , zbytek převážně na panenských
souších,ještě neúplný,nevyzrálý.Tedy zřejmě pro mne nejlépe,odebírat k
vytočení ty zavíčkované.Souše jsem již spotřeboval do jedné, takže co teď.U
včelstev o které se jedná jsem na čtyřech nástavcích (2+2) Ty přidané, druhé
odshora byly nazebrovány soušemi s mezistěnami.Podle cvrkotu u oček a síly
včelstev předpokládám, že by mohly být MS již víceméně vystavěny a jistě i
nějaká sladina již tam bude.Ale nyní,odtočím řekněme 6 plástů z horního
medníku.Vrátit je tam s tím, že vlastně budu mít dva nedonošené medníky a
včelám zbytečně roztříštím prostor pro snůšku? Ale vzhledem k jejich síle
(obsazují plně nyní 4 nástavky) -když je srazím do třech tak si říkám o
vyrojení.Leč jabloně a javory u nás dokvétají a bude snůšková přestávka.
Takže vrátit nebo nevrátit (Hamlet snad choval včely) .Sám si říkám, že
vrátit, protože co s těmi zbývajícími nedodělky a vytočené souše jistě zase
natáhnou včely nahoru - ale rád bych slyšel váš názor.Zejména také proto, že
z jednoho tohoto včelstva s mimořádně dobrými vlastnostmi bych chtěl založit
serii. A pak bych také rád přeléčil po vytočení KM, jenže takto vlastně
pořád budu převěšovat a pořád vytáčet - trochu přeháním ale s KM to asi
nepůjde.Takže co vy na to?
Děkuji za názory, Ivo Dragoun, 8 včelstev 39*24, králicko 560 m/n.m.
P.S.Takto malovčelařím již mnoho let, každý rok poctivě sleduji medonosné
rostliny,nálet včel na ně, časovou posloupnost, atd.Za těch mnohoé a mnoho
let jsem ještě neviděl na šeříku ani včelu.Teprvě včera,mohutný keř
nešlechtěného fialového šeříku doslova hučel.Tak nevím, buď jsem se celá ta
léta špatně díval anebo se s tou přírodou opravdu něco děje."

Já myslím, že jsme na tom tak všichni, alepoň já jo. Za 50 let takovou
snůšku pamatuji jen jednou.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 10. 5. 2014 8:08:11
Předmět: medníky

"Přátelé, mám dilema,které rozhodně nemívám každý rok.Po prvním máji jsem
měl
natolik plné medníky a hlavně také silná včelstva, že jsem se rozhodl
podsadit další.Vzhledem k tomu, že jsem včelstva rozšiřoval přímo překotně
(převěšováním 24*39) mezistěnami i stavebními rámky mám nyní v mednících dvě
třetiny více nebo méně zavíčkovaného medu , zbytek převážně na panenských
souších,ještě neúplný,nevyzrálý.Tedy zřejmě pro mne nejlépe,odebírat k
vytočení ty zavíčkované.Souše jsem již spotřeboval do jedné, takže co teď.U
včelstev o které se jedná jsem na čtyřech nástavcích (2+2) Ty přidané, druhé
odshora byly nazebrovány soušemi s mezistěnami.Podle cvrkotu u oček a síly
včelstev předpokládám, že by mohly být MS již víceméně vystavěny a jistě i
nějaká sladina již tam bude.Ale nyní,odtočím řekněme 6 plástů z horního
medníku.Vrátit je tam s tím, že vlastně budu mít dva nedonošené medníky a
včelám zbytečně roztříštím prostor pro snůšku? Ale vzhledem k jejich síle
(obsazují plně nyní 4 nástavky) -když je srazím do třech tak si říkám o
vyrojení.Leč jabloně a javory u nás dokvétají a bude snůšková přestávka.
Takže vrátit nebo nevrátit (Hamlet snad choval včely) .Sám si říkám, že
vrátit, protože co s těmi zbývajícími nedodělky a vytočené souše jistě zase
natáhnou včely nahoru - ale rád bych slyšel váš názor.Zejména také proto, že
z jednoho tohoto včelstva s mimořádně dobrými vlastnostmi bych chtěl založit
serii. A pak bych také rád přeléčil po vytočení KM, jenže takto vlastně
pořád budu převěšovat a pořád vytáčet - trochu přeháním ale s KM to asi
nepůjde.Takže co vy na to?
Děkuji za názory, Ivo Dragoun, 8 včelstev 39*24, králicko 560 m/n.m.
P.S.Takto malovčelařím již mnoho let, každý rok poctivě sleduji medonosné
rostliny,nálet včel na ně, časovou posloupnost, atd.Za těch mnohoé a mnoho
let jsem ještě neviděl na šeříku ani včelu.Teprvě včera,mohutný keř
nešlechtěného fialového šeříku doslova hučel.Tak nevím, buď jsem se celá ta
léta špatně díval anebo se s tou přírodou opravdu něco děje."

matečník ve středu plástu ukazuje na nouzovou matku.
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 10. 5. 2014 8:29:37
Předmět: Re: Trubčina

"> Taková stavba je ale ve stadiu prerojovém. _gp_
Ještě doplním, na co jsem si vzpoměl. Ve včelstvu, kde byla ta mezistěna
postavená z jedné strany dělničinou a z druhé strany trubčinou jsem nalezl
matečník asi ve třetině plástu, těsně před zavíčkováním. První co mě
napadlo, byla tichá výměna. Jedná se o loňskou matku, ale v době jejích
snubních letů bylo špatné počasí. Kolega nalezl na jaře i trubcokladnou
loňskou matku. V každém případě jsem chtěl od této linie zkoušet oddělek,
tak jsem použil tento matečník. Při prohlídce jsem nalezl ještě dva
matečníky, jeden zavíčkovaný a druhý nezavíčkovaný, ty jsem zrušil. Takže
asi rojové přípravy. Na váze včelstvo vykazuje přínos obdobný jako ostatní.
Letavá aktivita je také normální. Budu je "pozorovat".
VP."

U nás není sice tak vysoká, avšak je nebývale velká úy již na 5 nástavcích a
nebere to konce. :-)

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 5. 2014 16:55:22
Předmět:

"Z jedné strany vystavěnou mezistěnu na dělničinu a z druhé trubčinu,
velikosti dlaně, mám taky. Asi každé čtvrté včelstvo nějaký takový rámek
má.

U nás dnes opět letecký den a to jak ve snůšce, tak i v rojích. Řepka letos
meduje perfektně, vysoká je místy 230cm, stonky jako palce, to jsem ještě
neviděl."

Z jedné strany vystavěnou mezistěnu na dělničinu a z druhé trubčinu, velikosti dlaně, mám taky. Asi každé čtvrté včelstvo nějaký takový rámek má.

U nás dnes opět letecký den a to jak ve snůšce, tak i v rojích. Řepka letos meduje perfektně, vysoká je místy 230cm, stonky jako palce, to jsem ještě neviděl.

> Taková stavba je ale ve stadiu prerojovém. _gp_
Ještě doplním, na co jsem si vzpoměl. Ve včelstvu, kde byla ta mezistěna
postavená z jedné strany dělničinou a z druhé strany trubčinou jsem nalezl
matečník asi ve třetině plástu, těsně před zavíčkováním. První co mě
napadlo, byla tichá výměna. Jedná se o loňskou matku, ale v době jejích
snubních letů bylo špatné počasí. Kolega nalezl na jaře i trubcokladnou
loňskou matku. V každém případě jsem chtěl od této linie zkoušet oddělek,
tak jsem použil tento matečník. Při prohlídce jsem nalezl ještě dva
matečníky, jeden zavíčkovaný a druhý nezavíčkovaný, ty jsem zrušil. Takže
asi rojové přípravy. Na váze včelstvo vykazuje přínos obdobný jako ostatní.
Letavá aktivita je také normální. Budu je "pozorovat".
VP.

Přátelé, mám dilema,které rozhodně nemívám každý rok.Po prvním máji jsem měl
natolik plné medníky a hlavně také silná včelstva, že jsem se rozhodl
podsadit další.Vzhledem k tomu, že jsem včelstva rozšiřoval přímo překotně
(převěšováním 24*39) mezistěnami i stavebními rámky mám nyní v mednících dvě
třetiny více nebo méně zavíčkovaného medu , zbytek převážně na panenských
souších,ještě neúplný,nevyzrálý.Tedy zřejmě pro mne nejlépe,odebírat k
vytočení ty zavíčkované.Souše jsem již spotřeboval do jedné, takže co teď.U
včelstev o které se jedná jsem na čtyřech nástavcích (2+2) Ty přidané, druhé
odshora byly nazebrovány soušemi s mezistěnami.Podle cvrkotu u oček a síly
včelstev předpokládám, že by mohly být MS již víceméně vystavěny a jistě i
nějaká sladina již tam bude.Ale nyní,odtočím řekněme 6 plástů z horního
medníku.Vrátit je tam s tím, že vlastně budu mít dva nedonošené medníky a
včelám zbytečně roztříštím prostor pro snůšku? Ale vzhledem k jejich síle
(obsazují plně nyní 4 nástavky) -když je srazím do třech tak si říkám o
vyrojení.Leč jabloně a javory u nás dokvétají a bude snůšková přestávka.
Takže vrátit nebo nevrátit (Hamlet snad choval včely) .Sám si říkám, že
vrátit, protože co s těmi zbývajícími nedodělky a vytočené souše jistě zase
natáhnou včely nahoru - ale rád bych slyšel váš názor.Zejména také proto, že
z jednoho tohoto včelstva s mimořádně dobrými vlastnostmi bych chtěl založit
serii. A pak bych také rád přeléčil po vytočení KM, jenže takto vlastně
pořád budu převěšovat a pořád vytáčet - trochu přeháním ale s KM to asi
nepůjde.Takže co vy na to?
Děkuji za názory, Ivo Dragoun, 8 včelstev 39*24, králicko 560 m/n.m.
P.S.Takto malovčelařím již mnoho let, každý rok poctivě sleduji medonosné
rostliny,nálet včel na ně, časovou posloupnost, atd.Za těch mnohoé a mnoho
let jsem ještě neviděl na šeříku ani včelu.Teprvě včera,mohutný keř
nešlechtěného fialového šeříku doslova hučel.Tak nevím, buď jsem se celá ta
léta špatně díval anebo se s tou přírodou opravdu něco děje.

Stačí, když je mezistěna opřená jako poslední o papír a zhladí (vsáknou se do papíru) se okraje základů buněk. V podstatě je stavba trubčiny projevem rozmnožovacího pudu a pokud včela dostane hladší mezistěnu než obvykle, přestavování mezistěny, což je zásadní pokud se pozoruje práce na mezistěně, nezapočne do hloubky, no a ktomu ten rozmnožovací pud co říká stav trubce, a je vymalováno i na přesnější mezistěně.

Taková stavba je ale ve stadiu prerojovém. Opravdu rojící se včelstvo šetří síly na stavbu na jiném místě a samotné stavitelky čekají jen na impuls jakmile zdrhnou a nakramlujou se na jiné místo._gp_

..........
KaJi (194.12.35.199) --- 9. 5. 2014
Re: Trubčina (64291)

Já to sice neviděl, ale dá se předpokládat že od určitého rozměru to berou jako trubčinua do určitého ne. Pokud mezistěna povolí a vytáhne se, tak je možné že to jendou hodnotí tak a podruhé onak.
Na volném díle to nekoumám, ale dělničina tam v trubčinu přechází z buňky na buňku. A pochybuji že se jim podaří najendou změnit hrany sousedních buněk.

Karel

Beru přířezy od přítele Tomáše Jáši z Kněže. Kvalta výborná.

Pravdomil Svoboda

Zatím žádné problémy s rojením. Začínám s chovem matek, tak jsem zvědav kolik potáhnou matečníků. Skutečností je že při aplikaci LBV se jim do matečníků moc nechce. Řepku mám daleko a tak nosí z toho co momentálně kvete. Včelstva mám 1 VN 39/30 + 2 39/17 bez mřížky. Chystám 3 NN. 1 NN používám jako mednou komoru. P.S.

Já to sice neviděl, ale dá se předpokládat že od určitého rozměru to berou jako trubčinua do určitého ne. Pokud mezistěna povolí a vytáhne se, tak je možné že to jendou hodnotí tak a podruhé onak.
Na volném díle to nekoumám, ale dělničina tam v trubčinu přechází z buňky na buňku. A pochybuji že se jim podaří najendou změnit hrany sousedních buněk.

Karel

Ale aby na jedné straně byla normálně vystavěná dělničina a z druhé strany
trubčina to snad vidím poprvé.
-------------------------------------------
Mohu říci,že za mého včelaření jsem tento úkaz neviděl,vždy na obou stranách plástu je trubčina a myslím si,že to není zborcením buněk na mezistěně,to udělají včely i na té nejlepší vyrobené mezistěně,zakázat jim to nemůžeme.Ale většinou se to stává na jednom,nanejvýš 2 plástů a včely asi ví,proč to dělají.U nás 430m ještě kvete řepka,ořechy,merunky,víno na fraj place pomrzlo,úroda nebude. Jinak včely dost překvapily,že dohánějí přírodu.

„Martin H“ napsal. Někteří hlásí rojovku ve všech včelstvech.
„P.S.“ také napsal. 5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A jak se Vám příteli „P.S.“ daří s metodou LBV v letošním roce? H.

> na mašině co mi dělá mezistěny, .. takové kolečko trubčiny _gp_
Letos jsem se setkal s něčím podobným. To že se někdy mezistěna trochu
zbortí, včely ji třeba vykoušou a nedostaví ke spodní loučce, to jsem viděl.
Ale aby na jedné straně byla normálně vystavěná dělničina a z druhé strany
trubčina to snad vidím poprvé. A v ploše jako dlaň, tedy ne několik buněk. A
nebyl to jedimý případ. Byl i případ, kde je z jedné strany pár buněk
trubčiny a z druhé také kolečko, ale o trochu větší. Setkal jste se s tím už
někdo? Abych napsal po pravdě, ani nevím zda to bylo jen u jednoho včelstva.
Občas pršelo, tak jsem měl jiné starosti než zkoumat podivné zakladené
plásty. Jediné co vím, je to, že moc kvalitní mezistěny to nejsou, jsou
velmi křehké a do žluté barvy mají také daleko. Rozměry buněk změřím, až
budu na chalupě. Ale stavěly na nich i loni a bylo to bez problémů.
VP.

Tak u nás má už většina vytočeno, někteří už mají med ve sklenicích dokonce zkrystalizovaný. já točím nyní až když je zavíčkovaná třetina plástu. Snůška je perfektní, postupně jdou včelstva do rojové nálady, přestože jsem odebíral plod na oddělky, někde i 4 plodové plásty 39x24, dvakrát zebroval mezistěnami plod, stejně jsou rojové matečníky zakladeny!

Někteří hlásí rojovku ve všech včelstvech.

Oddělků už mám více jak včelstev, ale jistě budou třeba, s varoázou to totiž nevypadá vůbec dobře.

Řepka stále kvete, minimálně ještě týden a pak bude ještě dokvétat.

Opavsko 235m.

Přátelé už ve starých vč.knížkách se píše:kontroluj poměr otevřeného a zavíčkovaného plodu.jakmile je poměr ve prospěch zavíčkovaného plodu malér je na cestě.Později se zjistilo,že nadbytek mladých včel a jejich nemožnost nevyužití jako krmiček mladých larviček vede k polykaní krmné šťavy a jejich nervozitě.Tato nervozita lze měřit s velkým předstihem a přípravě na rojení zabránit.Jinak příprava na rojení znamená,že včely nenosí nektar atd.Prostě po lidsku mají v hlavě jiné myšlenky.

Proto se v zadovácích taky točily plásty mezi plodištěm a medníkem. Plásty se starším nezavíčkovaným plodem se dávaly z plodiště nahoru do medníku k vylíhnutí , případně i zanešení medem, plásty vylíhlé nebo vytočené nebo prázdné nově přidané nebo mezistěny do plodiště.
Dneska tato výměna plástů v nástavkovém úlu je jedna z možností, jak rojovou náladu omezit.

Přátelé, můžete mi dle vlastních zkušeností doporučit dodavatele kvalitních přířezů z lípy? Z mých dosavadních zkušeností vyplývá, že to co si nevyrobím sám je šmejd. Buď jsou loučky z nekvalitního materiálu (smrk, borovice, suky, počínající hniloba), který se štípe a nedrží v něm hřebíky, vhodný tak na zatápění v kamnech, nebo jsou osazení a výřezy v loučkách mimo osu rámku o 2-3mm."

Podle mně jsou prodávané přířezy takové, protože lidi preferují co nejnižší cenu. Výrobce potom musí ty přířezy flákat co nejrychleji a ze všelijakého levného nevysušeného odpadu, co by jinak skončil v kotli, jinak by neprodal.

Je jediný recept, nekupovat zajíce v pytli, třeba na dobírku z eshopů, ale osobně si kvalitu kontrolovat při nákupu u prodejce nebo ještě lépe u výrobce.

Nebo doma nechat kvalitní dřevo vyschnout a výrobu z tohoto dřeva objednat v nějaké blízké solidní stolárně.

Ale beru to zkraje kola a já jim najaře cmrdl do kapsy trochu sirupu a jsou v porovnání s jiným chladnějším stanovištěm na teplejším místě, tak mi ukázaly včely, že když mají nadmíru dobrý podmínky, je takový sirup prorojový, trubci netrubci. Vyhukaly mne patery bez zásob a celkem zbytečně jsem toho sirupu namíchla na zátah dvou stanovišť.

Jinak jak se učím na mašině co mi dělá mezistěny, tak když se jeden válec přehřeje, umí protáhnout pár buněk odstředu, takže na starších várkách to dělá takové kolečko trubčiny a nějak mi to nevadí. Nové várky už dělám s řízeným chlazením a mezistěny jsou pravidelné a přesnější a jemnější. Takže bude tak tři roky trvat výměna bo čekám i na bednu s párou od Lysoňa a dva měsíce už čekám a zatím nedošla. Takže se koloběh vosku trochu brzdí a protirojová metoda LBV ještě chvilku bude fungovat.

_gp_
........
> Honza (89.176.131.7) --- 8. 5. 2014
Re: (64267)

Přítel „gupa“ napsal: Včely nyní v posledních dnech nosí jak o dušu a rojí se jen praskot.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak se Vám daří v letošním roce s metodou LBV? H.

Samozřejmě v přírodě není na 100% nic.Co loni fungovalo letos nejde.Základ je ale jasný.Když krmičky nemají co krmit je zaděláno na rojení.Řešením je všechen zavíčkovaný plod musí pryč a plásty nahradit soušemi aby měla matka ihned kam klást a v zápětí krmičky co krmit.

Přítel „gupa“ napsal: Včely nyní v posledních dnech nosí jak o dušu a rojí se jen praskot.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak se Vám daří v letošním roce s metodou LBV? H.

Přátelé, můžete mi dle vlastních zkušeností doporučit dodavatele kvalitních přířezů z lípy? Z mých dosavadních zkušeností vyplývá, že to co si nevyrobím sám je šmejd. Buď jsou loučky z nekvalitního materiálu (smrk, borovice, suky, počínající hniloba), který se štípe a nedrží v něm hřebíky, vhodný tak na zatápění v kamnech, nebo jsou osazení a výřezy v loučkách mimo osu rámku o 2-3mm.

Včely nyní v poslednich dnech nosí jak o dušu a rojí se jen praskot. Není vždy pravidlem co se píše.
.........
> Sokol (78.136.170.219) --- 8. 5. 2014
Re: Rojení (64279)
Jinak příprava na rojení znamená,že včely nenosí nektar atd.Prostě po lidsku mají v hlavě jiné myšlenky.

Přátelé už ve starých vč.knížkách se píše:kontroluj poměr otevřeného a zavíčkovaného plodu.jakmile je poměr ve prospěch zavíčkovaného plodu malér je na cestě.Později se zjistilo,že nadbytek mladých včel a jejich nemožnost nevyužití jako krmiček mladých larviček vede k polykaní krmné šťavy a jejich nervozitě.Tato nervozita lze měřit s velkým předstihem a přípravě na rojení zabránit.Jinak příprava na rojení znamená,že včely nenosí nektar atd.Prostě po lidsku mají v hlavě jiné myšlenky.
V dnešní době lze změnu zvukového projevu včelstva vyhodnotit chytrým mobilním telefonem nebo měřidlem od jedné Pražské firmy.
Kdo nevěří může se podívat na web.Honzy Jindry z Roudnice.
A k mému zdraví je OK a ten co měl obavu o mé duševní zdraví bych řekl,že je arogantní,ale hlavně ví o včelaření s odpuštěním PRD a místo aby se zajímal má hloupé narážky.
Krásný sváteční den a bez rojů,a to nejenom dnes.Sokol

A jinak zdraví slouží. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Vojta <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 6. 5. 2014 2:19:31

Předmět: Re: LuhaÄ?ovskĂ Z?lesí


"Myslíte si,že se včely rojí když mají honě medu.Mám dojem,že je to

jinak.Rojová nálada už jde dnes vyhodnotit pomocí chytrého telefonu."Řekne

vám,že zítra v 11,07 poletí na západ"Ne dělám si legraci,ale jde to a není

to podle množství medu



Abych mohl natočit toto video, tak jsem čekal a neodebíral rámky s medem,

aby se rojily. Už neměly práci, protože se ,,dusily v medu".



http://www.youtube.com/watch?v=SPZYVXhuZOk"

Souhlasím. Dělal jsem v posledních týdnech několik přednášek na téma nemoci
a skoro všichni na mě koukají divně, když jim říkám, že mimo předsedy a
důvěrníků potřebují ideálně v každém katastru varoamonitorovací službu... V
mnohých ZO jsem již slyšel, že viděli roztoče na plodu! Na drhou stranu jsem
byl v některých ZO, kde mě považují za blázna po té, co jsem jim řekl, že
mně po první fumigaci spadne i 3000 roztočů ani fotkách nechtějí věřit, prý
víc než 100 nikdy neviděli. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: STONJEK <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 5. 2014 17:35:51

Předmět:


"užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry.No já bych

řekl, že v po 4 letech, které uplynuly od posledního masového úhynu včel v

ČR,po velmi teplé zimě s častými prolety, po zcela nevěrohodných číslech z

rozboru měli a tak bych mohl pokračovat, je klídek typu nějak to dopadne to

nejhorší co kdo může udělat. Velmi rád bych se mýlil!!! R. S."

Už jsem to tady psal vícekrát.
Současným systémem léčení jsme si odolné roztoče vychovali.

Nejrychleji vzníká odolnost k léčivu, když ve včelstvu léčení přežije tak 3 - 6 roztočů. Když jich přežije víc, už přežijí i roztoči méně odolní a ti potom svými geny geny těch odolnějších naředí. Když přežijí jen 1 - 2 roztoči, mají sice taky ve vyšší míře geny odolnosti k léčivu, ale zase se mnohem pomaleji množí díky přibuzenskému křížení.

Pokud tedy včelař léčí hodně pečlivě, srazí počet roztočů ve včelstvu pod 1 - 2 na včelstvo a potom je nárůst odolnosti minimální. Pokud je včelař lajdák nebo to dělá špatně, vyjde mu ve spadu víc než 3 roztoči na včelstvo a potom musí natírat plod a těch 10 - 20 roztočů ve včelstvu tím zlikviduje - nárůst odolnosti je zase minimální.

Pokud včelař léčí zhruba středně kvalitně, zůstane mu v průměru tak 3 - 6 roztočů na včelstvo. Nátěr plodu dělat nemusí a díky propagandě, vnášení údajně fatálních dávek léčiva do včelstva při jarním ošetření, na rozdíl od podzimního a podletního, které jakoby "nevnáší do včelstva nic" , to dělat ani náhodou nebude. Tudíž se mu ti nejodolnější roztoči budou nerušeně množit.

Hromadné úhyny včelstev potom nastávají tehdy a v takových stanovištích či oblastech, kde kombinace množství roztočů v podletí a účinnosti léčení je nadstavena tak, že nějaká nadkritická část včelařů a léčených včelstev se dlouhodobě po víc let strefuje právě do toho středu, kdy se odolní roztoči množí nejlépe.

Úhynem včelstev a přechodnou likvidací stanoviště potom většina těch nejodolnějších roztočů vymře. Přežije a své geny odolnosti předá jen menší část roztočů. a cyklus potom na trochu vyšší úrovni, co se týká odolnosti roztočů.

Myslíte si,že se včely rojí když mají honě medu.Mám dojem,že je to jinak.Rojová nálada už jde dnes vyhodnotit pomocí chytrého telefonu."Řekne vám,že zítra v 11,07 poletí na západ"Ne dělám si legraci,ale jde to a není to podle množství medu

Abych mohl natočit toto video, tak jsem čekal a neodebíral rámky s medem, aby se rojily. Už neměly práci, protože se ,,dusily v medu".

http://www.youtube.com/watch?v=SPZYVXhuZOk

Já ze sousedem jsme vale chladných mokřadů a potoka a divíme se kam chodíte
na ty numera v počtech roztočů.
Náš předseda ale má čelstva na jižním svahu Kosíře a ten je múže nabírat
lopatou.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 5. 2014 13:58:42
Předmět: Re:

"Mohl bys ji konkretizovat? díky Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 5. 2014 13:19:28

Předmět: Re:


"No vidíš já mám opačnou skušenost.

Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 5. 5. 2014 13:12:40

Předmět: Re:



"užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry. Kde roztoči

nejsou, nemůžete je najít. Moje zkušenost čím více v nížině a čím blíže

řece, nebo jiné větší vodě, více roztočů.... Radek





---------- Původní zpráva ----------



Od: e-mail/=/nezadan



Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 5. 5. 2014 11:27:34



Předmět:





"5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám. Při



letním monitoringu roztoč pouze vyjímečně a to jednotlivci. Domnívám se, že



ono to bude s těmi trubci trochu jinak. Pravděpodobně tam funguje něco o



čem nevíme, pokud sleduji, tak se tímto problémem exaktně nikdo nezabýval.



Fumigace po 21.říjnu, potom po 20 ti dnech a aerosol po 15.prosinci. Měl



odebírám na třikrát, vždy vysuším a dám do chladničky, potom sesypu a je



to. Odevzdáváme počátkem února. Vyšetření měli negativní. A monitoringem



jsem již začal. Zatím nic. P.S.""""

K rojové náladě vede více faktorů

1. stáří matky
2. nedostatek prostoru
3. nadbytek potravy v přírodě
4. vhodné meteorologické podmínky

První dva umíme ovlivnit, třetí snižovat nechceme a na ten poslední nemáme
vliv.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Sokol <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 5. 2014 16:28:38
Předmět: Re: Luhačovské Zálesí

"Myslíte si,že se včely rojí když mají honě medu.Mám dojem,že je to
jinak.Rojová nálada už jde dnes vyhodnotit pomocí chytrého telefonu."Řekne
vám,že zítra v 11,07 poletí na západ"Ne dělám si legraci,ale jde to a není
to podle množství medu."

užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry.No já bych řekl, že v po 4 letech, které uplynuly od posledního masového úhynu včel v ČR,po velmi teplé zimě s častými prolety, po zcela nevěrohodných číslech z rozboru měli a tak bych mohl pokračovat, je klídek typu nějak to dopadne to nejhorší co kdo může udělat. Velmi rád bych se mýlil!!! R. S.

Myslíte si,že se včely rojí když mají honě medu.Mám dojem,že je to jinak.Rojová nálada už jde dnes vyhodnotit pomocí chytrého telefonu."Řekne vám,že zítra v 11,07 poletí na západ"Ne dělám si legraci,ale jde to a není to podle množství medu.

Mohl bys ji konkretizovat? díky Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 5. 2014 13:19:28

Předmět: Re:


"No vidíš já mám opačnou skušenost.

Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 5. 5. 2014 13:12:40

Předmět: Re:



"užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry. Kde roztoči

nejsou, nemůžete je najít. Moje zkušenost čím více v nížině a čím blíže

řece, nebo jiné větší vodě, více roztočů.... Radek





---------- Původní zpráva ----------



Od: e-mail/=/nezadan



Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 5. 5. 2014 11:27:34



Předmět:





"5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám. Při



letním monitoringu roztoč pouze vyjímečně a to jednotlivci. Domnívám se, že



ono to bude s těmi trubci trochu jinak. Pravděpodobně tam funguje něco o



čem nevíme, pokud sleduji, tak se tímto problémem exaktně nikdo nezabýval.



Fumigace po 21.říjnu, potom po 20 ti dnech a aerosol po 15.prosinci. Měl



odebírám na třikrát, vždy vysuším a dám do chladničky, potom sesypu a je



to. Odevzdáváme počátkem února. Vyšetření měli negativní. A monitoringem



jsem již začal. Zatím nic. P.S."""

No vidíš já mám opačnou skušenost.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 5. 5. 2014 13:12:40
Předmět: Re:

"užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry. Kde roztoči
nejsou, nemůžete je najít. Moje zkušenost čím více v nížině a čím blíže
řece, nebo jiné větší vodě, více roztočů.... Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 5. 2014 11:27:34

Předmět:


"5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám. Při

letním monitoringu roztoč pouze vyjímečně a to jednotlivci. Domnívám se, že

ono to bude s těmi trubci trochu jinak. Pravděpodobně tam funguje něco o

čem nevíme, pokud sleduji, tak se tímto problémem exaktně nikdo nezabýval.

Fumigace po 21.říjnu, potom po 20 ti dnech a aerosol po 15.prosinci. Měl

odebírám na třikrát, vždy vysuším a dám do chladničky, potom sesypu a je

to. Odevzdáváme počátkem února. Vyšetření měli negativní. A monitoringem

jsem již začal. Zatím nic. P.S.""

užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry. Kde roztoči
nejsou, nemůžete je najít. Moje zkušenost čím více v nížině a čím blíže
řece, nebo jiné větší vodě, více roztočů.... Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 5. 2014 11:27:34

Předmět:


"5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám. Při

letním monitoringu roztoč pouze vyjímečně a to jednotlivci. Domnívám se, že

ono to bude s těmi trubci trochu jinak. Pravděpodobně tam funguje něco o

čem nevíme, pokud sleduji, tak se tímto problémem exaktně nikdo nezabýval.

Fumigace po 21.říjnu, potom po 20 ti dnech a aerosol po 15.prosinci. Měl

odebírám na třikrát, vždy vysuším a dám do chladničky, potom sesypu a je

to. Odevzdáváme počátkem února. Vyšetření měli negativní. A monitoringem

jsem již začal. Zatím nic. P.S."

> Mám nějaký svíravý pocit, že letos bude vše s roztočem blbě. R.S.
Ještě doplním, že malý spad po formidolu v červenci, jsem si nesprávně
vyhodnotil tak, že sice VD ve včelvech je, ale jen v množství které je
neohrozí. A ze sna mě neprobudilo ani to, že v září téměř nelétaly na
hořčici na zelené hnojení, která kvetla cca 3/4 kilometru daleko. Tehdy jsem
možná zaspal poslední šanci. Ale na druhou stranu jsem viděl na vlastní oči
"CCD". Ve třech úlech byly jen rámky se zásobami. Ani jedna včela, ani
smítko vosku na dně. Ani matka, zkrátka nic. A jedno včelstvo "které to
nestihlo", na jednom rámku byly mrtvolky matky a 30-ti včel, 23 na jedné a
17 na druhé straně plástu. V sezoně tato včestva dala kolem 20 kg medu a
takto skončila za pár měsíců.
Poučení pro mne je jednoduché, na česně pozorovat celý rok.
I když mám z minulých let i opačný případ, kdy včelstvo se jevilo jako
uhynulé, ani hadičkou vsunutou do česna nebylo slyšet (bouchání do úlů
nepoužívám). Jarní rozvoj pak mělo obdobný jako ostatní.
VP.

5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám. Při letním monitoringu roztoč pouze vyjímečně a to jednotlivci. Domnívám se, že ono to bude s těmi trubci trochu jinak. Pravděpodobně tam funguje něco o čem nevíme, pokud sleduji, tak se tímto problémem exaktně nikdo nezabýval. Fumigace po 21.říjnu, potom po 20 ti dnech a aerosol po 15.prosinci. Měl odebírám na třikrát, vždy vysuším a dám do chladničky, potom sesypu a je to. Odevzdáváme počátkem února. Vyšetření měli negativní. A monitoringem jsem již začal. Zatím nic. P.S.

že na VD nejúčiněji působí prudká změna koncentrace par KM,
Mám nato úplně stejný názor. Z těchto důvodů používám vylepšenou Klímovu houbičku.V podstatě se jedná o zatavení do hustého polynetu, aby jí včely neohryzávaly. Náplň doplňuji po 4 dnech. Takže 3 x schytají pořádný náraz naplno. Letos samozřejmě nad plodiště a 85 %. Mám nějaký svíravý pocit, že letos bude vše s roztočem blbě. Také při tomto způsobu léčení jsou vidět před česnem lehce spálené širokolisté plevele. Zdraví R. S.

Zdravím,
pokusím se přispět do diskuze vlastní zkušeností z roku 2012.
Červenec, přirozený týdenní spad cca 10 VD.
Formidol, týdenní spad cca 25 VD, u všech včelstev
Po první fumigaci poctivá kávová lžička VD, úhyn 70 %
Trochu jsem nastudoval a asi základní informaci kterou jsem nalezl, je to,
že na VD nejúčiněji působí prudká změna koncentrace par KM, tedy prudký
nárůst. Zda se VD umí přemístit někam "do rohu" nebo "si zvykne" nevím.
Rok 2013, oddělky i produkční přirozený týdenní spad opět cca 10-20 VD.
Formidol použit ale jinak. Krmným otvorem vložen kus desky cca 4x4 cm bez
obalu "aby si včely zvykly" a po cca půl hodině jedna až dvě desky bez
obalu. Teplota nad 25, žádná ztráta matky.
Spad vyšší než minulý rok do 100 roztočů
Po fumigaci žádný VD
Rok 2014 zatím žádný VD, ale hledáno jen s brýlemi a ne flotací, takže to
není se zárukou
Možná se mnou někteří z Vás nebudou souhlasit ale já vidím hlavní problém v
době cca polovina července až polovina října. Proběhne cca 7 cyklů
zavíčkování plodu a VD je schopen se namnožit. Dlouhodobý odpařovač sice
určitě pomáhá, ale trvalá nižší koncentrace určitě včelám na zdravotním
stavu nepřidá.
Já dlouhodobé nosiče mám, ale zatím jsou jako pohotovost pro dobu, kdy bude
hůř.
VP.

Dával jsem v podletí namísto dlouhodobých odpařovačů jen Formidoly, protože spady byly nízké, jinak se léčilo po 10. říjnu 2x aerosolem vodou, a o vánocích 1x aerosolem acetonem. Zrada bude nejspíš v neustálé přítomnosti plodu.

A nebor klidně reinvaze na jaře z nějakého neošetřeného nebo divokého
včelstva.... je jich všude moc. a není třeba bourat pilíře. Zatím jsem se
setkal pouze s celkem snadno vysvětlitelnými situacemi. Aerosol účinkuje jen
bez plodu, vloni jsem měl 3 rámky plodu ještě 22.11. jde o to kdy
aerosolovali, jestli alespoň uzavřely úl apod....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 5. 2014 19:09:18

Předmět: Re:


"MartinH:

Myslím si, že roztoči byly po zimním ošetření aerosolem zlikvidováni jako v

letech minulých. Teplá zima, a tedy dřívější a hlavně intensivnější

plodování se odráží i na dřívějším namnožení VD.



Může tady někdo ze zkušenějších určit stav napadení přes trubčinu?



Vkládám 2 rámky s proužkem mezistěny na vystavění trubčin. Na jednom rámku

jsem odvíčkoval koncem dubna trubčinu před vylíhnutím. Na 25 otevřených

trubců bylo 10 roztočů. Tedy každý třetí trubec je napaden. Někde jsou i

dva roztoči na 1 larvě. Dělničinu jsem prozatím neotevíral.



Jak to hodnotíte?

-------



Že to nesedí.

Výsledky měli byli jaké?

Asi dobré, přesto tam máš roztočů že by se z těch 3VD nemohli namnožit ani

od vánoc.

Takže to vyšetření je k ničemu.



A že včely plodují od Nového roku je celkem něco běžného o čem není třeba

psát články. Otázka je míra, ale aby se do plodu vešlo pár VD tak to je

celkem běžné malé kolečko co je ve včelách v lendu, v únoru a tím to nelze

vysvětlit. Tedy že jde o něco mimořádného.

Invazí na jaře? Asi ne.

Takže pak zbývá málo účinné ošetření a nic nevypovídající vyšetření zimní

měli. (Kurňa, už zase nabourávám ty pilíře. K nevíře. :-) )

Karel"

Udělal bych oddělky se straými matkami, čímž by jste měl příležitost odléčit
mravenčicí po druhé (prvně po vytočení řepky) bez přítomnosti plodu než by
nová matka kladla.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 5. 2014 17:07:00

Předmět:


"Ještě doplním můj názor: Napadení je velmi silné, momentálně to řeším

oddělky na 100% stavu jako rezervy, částečným vyřezáváním trubčího plodu (z

vysokých podmetů trubčinu bohužel nevyřežu) a po řepce formidol. Co více se

dá udělat?"

Strašné!! Vyřezat trubčinu všude, sledovat spad, hned po vytočení řepky dát
Formidol. Je to takové ve všech čelstvech?

U mě zatím klid roztoče na trubčině jsem ještě neviděl.

Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 5. 2014 16:32:54

Předmět:


"Myslím si, že roztoči byly po zimním ošetření aerosolem zlikvidováni jako v

letech minulých. Teplá zima, a tedy dřívější a hlavně intensivnější

plodování se odráží i na dřívějším namnožení VD.



Může tady někdo ze zkušenějších určit stav napadení přes trubčinu?



Vkládám 2 rámky s proužkem mezistěny na vystavění trubčin. Na jednom rámku

jsem odvíčkoval koncem dubna trubčinu před vylíhnutím. Na 25 otevřených

trubců bylo 10 roztočů. Tedy každý třetí trubec je napaden. Někde jsou i

dva roztoči na 1 larvě. Dělničinu jsem prozatím neotevíral.



Jak to hodnotíte?"

kdyby stačilo tak málo , to bychom se měli.


Pět takových rámků z každého úlu je málo /15kg z úlu /? To víčkují poslední rámek, a včelstvo, které to nemá ani neotvírám. Když se bude dařit, a počasí bude přát, tak se to třikrát zopakuje. Včelaříme bez rojení, protože je pořád přehled o situaci v úlech. Plno práce, kterou včelaři dělají zbytečně nám při takové technologii odpadá.

http://leteckaposta.cz/755065210


http://leteckaposta.cz/577953759

kdyby stačilo tak málo , to bychom se měli.

Pět takových rámků z každého úlu je málo /15kg z úlu /? To víčkují poslední rámek, a včelstvo, které to nemá ani neotvírám. Když se bude dařit, a počasí bude přát, tak se to třikrát zopakuje. Včelaříme bez rojení, protože je pořád přehled o situaci v úlech.
B.V.

kdyby stačilo tak málo , to bychom se měli.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Vojta <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 5. 2014 9:01:47

Předmět: Luhačovské Zálesí


"Náš vnuk už vytočil med, aby se mu včely nerojily.

. To potěší když z učně se stane lepší včelař než z učitele. Sleduji jak

už víčkují med. Jak bude půl rámku zavíčkováno, jdu na to, také nebudu

čekat na rojení..



http://leteckaposta.cz/577953759



B.V."

MartinH:
Myslím si, že roztoči byly po zimním ošetření aerosolem zlikvidováni jako v letech minulých. Teplá zima, a tedy dřívější a hlavně intensivnější plodování se odráží i na dřívějším namnožení VD.

Může tady někdo ze zkušenějších určit stav napadení přes trubčinu?

Vkládám 2 rámky s proužkem mezistěny na vystavění trubčin. Na jednom rámku jsem odvíčkoval koncem dubna trubčinu před vylíhnutím. Na 25 otevřených trubců bylo 10 roztočů. Tedy každý třetí trubec je napaden. Někde jsou i dva roztoči na 1 larvě. Dělničinu jsem prozatím neotevíral.

Jak to hodnotíte?
-------

Že to nesedí.
Výsledky měli byli jaké?
Asi dobré, přesto tam máš roztočů že by se z těch 3VD nemohli namnožit ani od vánoc.
Takže to vyšetření je k ničemu.

A že včely plodují od Nového roku je celkem něco běžného o čem není třeba psát články. Otázka je míra, ale aby se do plodu vešlo pár VD tak to je celkem běžné malé kolečko co je ve včelách v lendu, v únoru a tím to nelze vysvětlit. Tedy že jde o něco mimořádného.
Invazí na jaře? Asi ne.
Takže pak zbývá málo účinné ošetření a nic nevypovídající vyšetření zimní měli. (Kurňa, už zase nabourávám ty pilíře. K nevíře. :-) )
Karel

Ještě doplním můj názor: Napadení je velmi silné, momentálně to řeším oddělky na 100% stavu jako rezervy, částečným vyřezáváním trubčího plodu (z vysokých podmetů trubčinu bohužel nevyřežu) a po řepce formidol. Co více se dá udělat?

Myslím si, že roztoči byly po zimním ošetření aerosolem zlikvidováni jako v letech minulých. Teplá zima, a tedy dřívější a hlavně intensivnější plodování se odráží i na dřívějším namnožení VD.

Může tady někdo ze zkušenějších určit stav napadení přes trubčinu?

Vkládám 2 rámky s proužkem mezistěny na vystavění trubčin. Na jednom rámku jsem odvíčkoval koncem dubna trubčinu před vylíhnutím. Na 25 otevřených trubců bylo 10 roztočů. Tedy každý třetí trubec je napaden. Někde jsou i dva roztoči na 1 larvě. Dělničinu jsem prozatím neotevíral.

Jak to hodnotíte?

Tady pod Krkonošemi to taky je dobré, tedy po zběžné kontrole trubčiony vidločkouz - ale je to možná tím, že já zahájil chemický útok o Vánocích a po nich.

To už všichni ostatní měli spořádaně odléčeno a vyndavali měl. Aby se vědělo kolik je roztočů. Ale výsledky losovačky za ČR prý byly nebývale dobré - takže nebezpečí jistě nehrozí. :-)

Ale tam dole na jihu měli poměrně teplou zimu. Takže mohl být problém najít chvíli bez plodu. Nevím, já tam nebydlím a a jsem daleko tak těžko soudit.

ABych nebyl jak ten včelař z J.Moravy co věděl že na rozdíl od nás je on pořádný a nemá úhyny na melecitozu. :-)

Karel

Může někdo věrohodně a logicky vysvětlit to velké množství roztočů nyní na jaře, jak zde píšete? Přece se v zimě ošetřuje. Pod Krušnými horami takové problémy nejsou, alespoň o nich nevím. Něco se dělá špatně.

Náš vnuk už vytočil med, aby se mu včely nerojily.
. To potěší když z učně se stane lepší včelař než z učitele. Sleduji jak už víčkují med. Jak bude půl rámku zavíčkováno, jdu na to, také nebudu čekat na rojení..

http://leteckaposta.cz/577953759

B.V.

Jak vypadá početnost populace roztočů? Sledujete to nebo je to brzy?

-----

PSNV právě vydala pro členy eVěstník - je v něm i o roztočích. Leckde už je to zajímavé.
Takže pokud nějakého člena znáte, nechte si jej přeposlat.

Karel

Očekávám letos silné napadení roztoči. Všimnul jsem si v plodišti některých včel mlaďušek, měly nedokonale vyvinuté křídla a byly menší. ,,Nitkové" křídla zatím ještě nemají.

Po řepce po vytočení bude třeba nasadit aspoň 1 Formidol a podívat se hned druhý den ráno na podložku, jestli spadnou nějací roztoči. Pokud spadnou desítky, v srpnu padají tisíce, co jsem zaregistroval.

Dělá někdo odvíčkování trubčího plodu?

Jak vypadá početnost populace roztočů? Sledujete to nebo je to brzy?

No, s tím jarem a s těmi skladovacími kapacitami... Ještě uvidíme jak to v česku potažmo v evropě dopadne.. snůška vypadá slibně.. ale argentina uschla.. v prosinci tam měli 45 dní 40°C vedra.. takže z argentiny toho medu medu moc nebude.. nebo pokud ano, tak tomu kdo zaplatí víc.. a jak to vypadá.. tak američané taky bojují s nedostatkem včel a medu.. velkoobchodní ceny pro včelaře jsou tam zatím 2 - 2,5 dolaru za půl kila medu... takže uvidíme, jak kluci v hamburku, budou shánět med.. jestli se zkopíruje americká cena nebo se zkusí jít pod ní.. a když bude medu málo, tak se zase přidá.. vždyť přidat se dá vždycky.. obráceně je to problém.. pač máte nakoupeno za draho.. ale uvidíme.. z argentiny bych neměl strach.. spíše uvidíme jak bude vypadat ta ukrajina.. ta je velký vývozce medu do EU...